Boyeová Karin

božovaná, 148 strán, český jazyk

…  podrobeny prvním testům na lidech z odboru “Dobrovolného sebeobětování.“ Leo tiše doufá, že nová droga se bude jmenovat po něm – Kallocain a v předvečer svého velkého dne se čtenáři dostává náhledu do mysli našeho hlavního hrdiny, které najdeme i na přebalu knihy.

Leo nás při myšlenkách, kterými je v první osobě celý román napsán, provede i denní realitou života v Světovém státu.

Všudypřítomné policejní uši, oči, totální cenzura a drtivá propaganda hlídají každý krok spoluvojáků, dokonce i v ložnici a udávání je natolik běžné a podporované, že odbor, který má tohle na starosti musí udání filtrovat, později je vypsána přesná směrnice udání, jinak nebudou vůbec brána v potaz.

Děti vyrůstají s rodiči pouze do osmi let, pak jsou poslány do výchovných „dětských“ táborů. Lidé jsou umisťování na práci do jednotlivých měst (chemické, textilní, atd.) aniž by věděli, kde tato města leží – mapy neexistují a transport mezi městy se provádí zásadně zabedněnými dopravními prostředky. Zájmy Státu jsou postaveny nad zájmy jedince, soukromí člověka neexistuje, kromě jeho nitra a tato droga má i tento poslední kout soukromí, útočiště před Státem, konečně zničit a lidé budou patřit Státu celí. Jediné dobro je dobro Státu…

brožovaná laminovaná väzba, 150 strán, dobrý stav, český jazyk, bez vpisov a pečiatok

*sebeobětování.“ Leo tiše doufá, že nová droga se bude jmenovat po něm – Kallocain a v předvečer svého velkého dne se čtenáři dostává náhledu do mysli našeho hlavního hrdiny, které najdeme i na přebalu knihy.

Leo nás při myšlenkách, kterými je v první osobě celý román napsán, provede i denní realitou života v Světovém státu.

Všudypřítomné policejní uši, oči, totální cenzura a drtivá propaganda hlídají každý krok spoluvojáků, dokonce i v ložnici a udávání je natolik běžné a podporované, že odbor, který má tohle na starosti musí udání filtrovat, později je vypsána přesná směrnice udání, jinak nebudou vůbec brána v potaz.

Děti vyrůstají s rodiči pouze do osmi let, pak jsou poslány do výchovných „dětských“ táborů. Lidé jsou umisťování na práci do jednotlivých měst (chemické, textilní, atd.) aniž by věděli, kde tato města leží – mapy neexistují a transport mezi městy se provádí zásadně zabedněnými dopravními prostředky. Zájmy Státu jsou postaveny nad zájmy jedince, soukromí člověka neexistuje, kromě jeho nitra a tato droga má i tento poslední kout soukromí, útočiště před Státem, konečně zničit a lidé budou patřit Státu celí. Jediné dobro je dobro Státu…

Preložil Ivo Železný. Vydanie prvé. Náklad 27 000 výtlačkov.