Československý spisovatel, 1956

pevná plátená väzba s prebalom, prebal je poškodený (na chrbte knihy svetlohnedé škvrny, po okrajoch miestami obtrhaný), 218 strán, samotná kniha (bez obálky) je vo veľmi dobrom stave, český jazyk

*válečném roce neměl styk s domovem žádný. Voják v první linii nesměl myslit ani vzpomínat. Teprve období od roku 1915, z něhož je tato korespondence, bylo již pro básníka snesitelnější. Sloužil totiž u „etapy“, u pomocných služeb, to jest přece jen kousek za frontou. Psal hodně a rád. A protože i odtud mohl psát jen krátké lístky polní pošty, tzv. „polničky“, psal jich za den i několik. A výbor z těchto dopisů chce přispět k hlubšímu poznání a pochopení básníkovy osobnosti, chce dát nahlédnout do nitra vysmívaného anarchisty, neuznávajícího, jak se říkávalo, „zákonů božských ni lidských“. Čteme-li dnes tento výbor, vidíme, že se u Šrámka můžeme vedle bohatosti naší mateřštiny naučit především tomu, co všem anarchistům kdysi tak vytrvale upírali: hloubce a čistotě vnitřního života v poměru k ženě. Bylo by ovšem mylné domnívat se, že se Šrámek v dopisech své lásce omezil jen na problémy svého osobního života. V dopisech nalezneme řadu míst, věnovaných problematice společenského života, mluví tu ze Šrámka nenávist k militarismu, odmítavý vztah k oficiósní Vídni, nacházíme tu pozoruhodné úvahy o ruské revoluci a různé poznámky ke kulturnímu životu.

Vydanie prvé. Náklad 5 000 výtlačkov